Karlín
Karlín tak jak ho známe dnes byl vybudován na začátku 19. století na
Špitálském poli. Název pole pochází od špitálu sv. Pavla, vybudovaném počátkem
16. století rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou. Součástí
špitálu byl původní gotický kostel sv. Pavla poblíž dnešní Pobřežní ulice.
Špitál byl stavěn kvůli morové epidemii, která tou dobou postihla Prahu.
Část území sloužila jako pohřebiště obětí moru, takže při stavbě některých domů
byly nalezeny lidské kostry. Celý areál byl zbourán za třicetileté války.
Ještě před stavbou špitálu bylo území dnešního Karlína využíváno Benediktinkými
mnichy.
Špitálské pole - budoucí území Karlína
Průmysl v Karlíně
Na rovné ploše Karlína stojí mnoho továren a průmyslových závodů, dnes
již vesměs nefunkčních. V době jejich stavby však Karlín průmyslově vzkvétal,
byla tu první pražská plynárna a jezdila tu pražská elektrická dráha. Začátkem
dvacátého století byla v Karlíně vybudována na místě staré vozovny koňské dráhy
vozovna elektrických drah, která sloužila až do roku 1955. V první pražské plynárně
v Karlíně, postavené roku 1847, se vyráběl svítiplyn k osvětlování Prahy. Aby mělo
toto nově vznikající pražské předměstí nějaký řád, byl roku 1816 vypracován
urbanistický plán. Tento plán určoval síť rovnoběžných ulic s centrálním parkem.
Zajímavé stavby
V Karlíně je mnoho zajímavých staveb třebaže na první pohled vypadají
obyčejně. Dnes by málokdo řekl, že Pobřežní ulicí přibližně v místě, kde je
dnes silnice teklo rameno Vltavy. Odtud totiž pochází název Rohanský ostrov
a Pobřežní ulice. V té době to bylo takové karlínské přístaviště, ulicí se
procházeli námořníci, překládalo se tu zboží a dokonce tu byly mlýny na
různé koření, takže ulice měla i svou typickou vůni. Dodnes se v jednom
domě nachází pozůstatky mlýna. Oblíbenou hospodou lodníků byl zájezdní
hostinec U města Hamburku. Známé stavby v Sokolovské ulici jsou také
Hostinec u Červené hvězdy, U větrostřelce a U dělokříže.
Důležitou vlakovou spojkou je trať vedoucí přes Negrelliho
viadukt, více než stopadesátiletý most, který přežil i povodně v srpnu
2002. Trasu viaduktu plánoval již inženýr Perner, kvůli smrtelné nehodě v
Choceňském tunelu ji však neuskutečnil. Stavby se tedy ujal zkušený stavitel
inženýr Alois Negrelli, proslavený například projektem Suezského průplavu.
Stavební materiál byl dovážen po vodě a oprácováván byl až na staveništi.
Tak vznikl 1100 metrů dlouhý žulový most s 87 oblouky. Některé z nich byly
zbořeny kvůli dopravě a nahrazeny železobetonem. Most byl také rozšířen
pro dvě koleje a byla dostavěna cihlová odbočka do Libně. Negrelliho
viadukt je ukázkou kvalitní práce a přestože byl stavěn pro nepříliš těžké
lokomotivy, vydrží i zátěž dnešních vlaků.
Nad Karlínským náměstím se tyčí novorománská bazilika svatých
Cyrila a Metoděje. Po vstupu jsme ohromeni nečekaně velkým prostorem, kam
by se klidně vešel ještě jeden menší kostel. Stavba tohoto chrámu započala
za přítomnosti Františka Josefa I. 10. června 1854 a trvala téměř deset
let. Byla to velká událost pro celý utlačovaný národ, zvláště proto,
že byl zasvěcen slovanským apoštolům. Na výzdobě se podílel i Josef Mánes.
Za Lyčkovým náměstím stojí další pozoruhodná budova, totiž budova
základní a mateřské školy Lyčkovo náměstí. Její základní kámen byl položen
1. srpna roku 1904. Po dokončení ji také navštívil císař František Josef I.
Za nacistické okupace byla značně zdevastována a jako škola začala opět
fungovat až po roce 1945. V současnosti má statut fakultní školy, zaměřena
je na výtvarnou výchovu.
Nejstarší budovou v Karlíně je budova Invalidovny, značně rozlehlá
barokní stavba - a to měla být ještě devětkrát větší. Postavena byla v letech
1731 až 1737 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera jako útulek pro vojenské
invalidy. Tato stavba byla jakýmsi malým městečkem s vlastní kaplí, školou
i vězením. V parku před Invalidovnou je pomník dvaceti vojáků, kteří zahynuli
při povodni v roce 1890. Dnes stavbu využívá Národní technické muzeum.
Negrelliho viadukt
kostel sv. Cyrila a Metoděje
Zš Lyčkovo náměstí
Povodeň v Karlíně
Karlín zažil několik povodní, ale ta nejhorší přišla v srpnu roku
2002. Povodňová vlna, která pustošila města i vesnice po celé České
republice i v zahraničí, protekla Prahou a rozlila se na své oblíbené nivě,
zastavěné karlínskými domy. Obyvatelé Karlína byli naštěstí evakuováni
a mnozí věřili, že naleznou svá obydlí tak, jak je to časné úterní ráno
opustili. Voda však stále stoupala a zanechávala lepivé páchnoucí bahno
na všem, kam se dostala. Velkým problémem se stalo podloží Karlína tvořené
naplaveninami, které se daly do pohybu. Tím došlo k narušení statiky
mnoha domů - některé se bohužel zřítily. Mnoho podložního materiálu odteklo
podzemními dutinami a zrušenými stokami, takže vznikly i několik kubických
metrů velké podzemní kaverny.
vybavení zničené vodou
archiv v invalidovně
Karlín pod vodou
Oživování Karlína
Po opadnutí vody a prověření objektů statiky se začali obyvatelé do
Karlína vracet. Na programu byl velký úklid. Ulice se proměnily ve skládku
odpadu, jež byl ještě před několika dny luxusním zbožím. U kostela byly
postaveny stany s humanitární pomocí, hlavně čistícími a úklidovými
prostředky a balenou pitnou vodou. Energetici měli plné ruce práce s
oživováním poškozené sítě a postupným připojováním jednotlivých objektů.
Komplikovanější to bylo s křísením plynových rozvodů, do nichž se prý také
dostala voda. Nakonec "ožily" i telefony.
Mnoho objektů bylo povodní poničeno natolik, že musely být vystěhovány.
Některé byly již zbořeny, jiné to teprve čeká. K jejich škodě přispívá i fakt,
že stojí na stavitelsky výhodných pozemcích a že na jejich místě by mohly stát
nové a mnohem vyšší budovy ze skla, betonu a oceli. Tím jsou ohroženy i mnohdy
cenné památky.
Karlín rok po povodni
Už je to více než rok, co se Karlínem prohnala voda a přesto to na mnoha
místech vypadá jako by odtud voda odtekla před týdnem. Mezi krásně zrekonstruovanými
domy prosvítají opadané omítky opuštěných domů a okny dovnitř je ještě vidět rozpadlý
nábytek ve vrstvách bahna. V cestě k opravě těchto domů může stát nedostatek peněz,
pracovních sil či nemilosrdný plán velkého investora, který čeká až dojde k demolici.
Většina obchodů však již funguje a je třeba říct, že vypadají mnohem lépe než před
povodní. Ubylo zaplivaných hospod a špinavých samoobsluh.
Na Sokolovské ulici byly kompletně vyměněny tramvajové koleje, nově vyasfaltované
silnice a vydlážděné chodníky. Tramvajové ostrůvky jsou nyní od chodníku až k tramvaji
(jde vlastně o ostrůhky). Kompletní rekonstrukce čeká také Křižíkovu a Pernerovu ulici.
V pátek 26. září se v okolí karlínského náměstí uskutečnily Karlínské slavnosti,
s živou hudbou, promítáním filmů, výstavou fotografií a soutěžemi pro děti. Je tedy znát,
že život v Karlíně pokračuje.
Skleněné město
Jako každá městská čtvrť tak i Karlín se přetváří. Například na Rohanském ostrově stojí
Danubee House (takový ten nepravidelný mnohostěn s trojúhelníkovou podstavou), kterému se mezi
lidmi od časů záplav říká Titanic. Cílem jeho autorů je postavit na Rohanském ostrově celý komplex
budov - takové další město ve městě. Další změny postihnou Křižíkovu ulici, kde na prolukách
vzniklých po několika rozebraných domech vyrostou nové stavby, také s využitím skla.
Nemám nic proti skleněným stěnám, sklo dává architektovi možnost vytvořit elegantní ladnou
budovu na kterou je radost se podívat. Problém však je, když se takové budovy staví uprostřed
historické zástavby. Jak by to vypadalo, kdyby jednu polovinu náměstí tvořila původní zástavba
s ozdobnými fasádami a naproti ní strohé ploché stěny kancelářských budov.
Zazděná kaple
Část Pernerovy ulice je lemována opuštěnými továrními halami, občas využívanými k natáčení
akčních filmů či ke konání koncertu "S komunisty se nemluví". Jeden z těchto průmyslových
areálů, stojící v místě bývalého vojenského hřbitova, dodnes skrývá starou hřbitovní kapli.
Zní to neuvěřitelně, ale tato kulturní památka byla kdysi využita jako místo pro dieselagregát.
Možná právě díky tomu se dodnes zachovala. Přestože to vypadalo že ji nový vlastník nechá napospas
osudu, nestalo se tak a kaple v současné době prodělává rekonstrukci, která není jednoduchá.
Z kaple se potom jistě stane ozdoba komplexu budov, který v jejím okolí vyroste.
parcela po zříceném domě
zazděná kaple
hřbitov strojů v kapli
Karlín dva roky po povodni
Další rok uplynul a v Karlíně se stále bourá, staví a rekonstruuje. Poslední
neopravené domy dostávají nové fasády a v přízemních prostorech se otevírají nové
obchody. Ulice tak stále více ožívají, jen kdyby bylo více zákazníků, posteskne si
nejeden obchodník. Staré tovární haly mizí nebo se mění v luxusní, citlivě rekonstruované
budovy. Jestli to takhle půjde dále, a vypadá to že půjde, z Karlína se stane opět
vyhledávaná čtvrť.
Použité zdroje:
Hlavsa, Diviš: Plán kulturních památek - PRAHA
V. Hlavsa: PRAHA - průvodce městem
časopis Spolku za starou Prahu
článek a dvě fotografie P. Kučery ze Spolku za starou Prahu
Aktualizováno: 5.10.2004